Hvězdárna

O úpické hvězdárně

 

Úpickou hvězdárnu naleznete, jak již z jména vyplývá, v šestitisícovém městě Úpici , v jeho jihozápadní části; pro přesně uvažující jedince na souřadnicích 50°30'27,5" severní šířky a 16°00'44" východní délky.  Hvězdárna se nachází, jak bývá u hvězdáren zvykem, na kopci zvaném "U Lipek". Nicméně při její návštěvě, na kterou jste srdečně zváni, rozhodně duši nevypustíte - jde o kopec, jehož zdolání nepřináší standardnímu zástupci druhu Homo Sapiens příliš velké strasti a navíc je možné, drže se směrovek, dopravit se za pomoci automobilové techniky přímo k parkovišti u vchodu do areálu Hvězdárny.

Úpická hvězdárna je odborným pracovištěm, dosahujícím v několika oblastech své činnosti velmi vysoké odborné či špičkové úrovně, některá pozorování jsou dokonce zcela unikátní. Kromě záležitostí čistě vědeckých se hvězdárna orientuje také na astronomickou osvětu směřovanou k nejširší laické veřejnosti se zvláštním zaměřením na mládež.

Široké veřejnosti nabízí Hvězdárna jak pozorování noční oblohy tak denní pozorování Slunce s odborným výkladem. V případě mimořádných nebo zvlášť zajímavých nebeských úkazů pořádá hvězdárna zpravidla zvláštní pozorovaní a přizpůsobuje těmto pozorováním svoji otvírací dobu pro veřejnost. Kromě pozorování je možné seznámit se se základní astronomickou technikou, popřípadě absolvovat některou z přednášek či shlédnut (zejména v případě horšího počasí) některý ze vzdělávacích pořadů.

Historie úpické hvězdárny

 

Hvězdárna v Úpici byla slavnostně otevřena dne 8. listopadu 1959 v 10 hodin a 30 minut. Celá její historie se však začala psát o sedm let dříve v roce 1952, kdy začal pod vedením pana Vladimíra Mlejnka pracovat astronomický kroužek při ZK ROH Transporta Úpice. Svépomocí si upravili prostor a začali provádět první pozorování, ke kterým se zpočátku scházeli jednou za 14 dní. Pokud bylo zamračeno, tak se vzdělávali nebo diskutovali, jak zlepšit pozorování a o výhledovém postavení vlastního dalekohledu ze zakoupené optiky. Na konci roku 1953 si postavili pozorovatelnu s odsuvnou střechou, ta však byla silnou noční vichřicí 22. srpna 1954 rozmetána do širokého okolí. Tato událost urychlila rozhodnutí vybudovat stavbu větší a bytelnější. Konečně v roce 1955 bylo započato se stavbou a vznikla zděná budova s kopulí o průměru šest metrů.

Mimo stavební práce pochopitelně členové kroužku nadále prováděli rozličná pozorování. Byly ustanoveny odborné sekce - přístrojová, časová a fotografická, pozoroval se výskyt meteorů, komet, přelety umělých družic a proměnné hvězdy. Později přibyla pozorování meteorologická (pravidelně třikrát denně od 1. ledna 1963), sekce propagační a popularizační. Byly zaznamenávány i otřesy půdy v podkrkonošské oblasti.

Začaly i skutečné výzkumné práce - pozorovala se zatmění Slunce a Měsíce, byly zachyceny signály 1. a 2. Sovětské kosmické rakety vyslané k Měsíci. Podařilo se i ojedinělé pozorování zákrytu hvězdy Regulus Venuší za denního světla. Údaje byly publikovány a ukázalo se, že to bylo jediné Středoevropské pozorování s malými přístroji.

V roce 1960 se lidová Hvězdárna (oficiální název) stala zařízením ONV Trutnov a jejím prvním ředitelem byl jmenován pan Vladimír Mlejnek. O prázdninách téhož roku se uskutečnila první letní astronomické expedice, na kterou si členové astronomického kroužku museli vzít dovolenou. Přijeli mladí z Hradce Králové, jeden z České Třebové, ubytování bylo ve stanech.

Byla dokončena celá řada úprav okolo i na pozemku (vyškvárování podlah u pozorovacích domků, upravovaly se cesty, kolem Hvězdárny se založily záhony a osázely květinami, školní děti vysázely stromky, které bránily větru a částečně stínily osvětlení z města). Zaběhly se pravidelné návštěvní dny pro veřejnost.

Na doporučení RNDr. Křivského z Ondřejova se počátkem šedesátých let hlavní odborná pozornost začala orientovat na Slunce. Pozorování se prováděla zpočátku v optickém oboru (zakreslování fotosféry, fotografie slunečních skvrn). Později (1964 a 1965) byla rozšířena o pozorování rádiová - na frekvencích 29,5 MHz a 32,7 MHz (dekametrové vlny) a registrace sluneční aktivity nepřímou registrací RTG záření (metodou atmosferiků na frekvenci 27 kHz). V roce 1966 byl pořízen úzkopásmový H-alfa filtr pro sledování a fotografování chromosferických erupcí. Pečlivě prováděná patrola stavu sluneční chromosféry zařadila úpickou Hvězdárnu mezi přední světové hvězdárny věnující se pozorování Slunce. Měření z úpické Hvězdárny jsou pravidelně publikována v prestižních astronomických publikacích a v mezinárodních bulletinech. V září 1969 spadl v obci Suchý Důl u Police nad metují meteorit na střechu domu. Zásluhou astronomického kroužku pan Mlejnek meteorit okamžitě identifikoval, pak se podařilo toto těleso včas do vědecké laboratoře v Heidelbergu v NSR na aparaturu zkoumání radioizotopů. Právě tam shodou okolností byly zkoumány kameny přivezené z Měsíce posádkou kosmické lodi Apollo 11 a tak se stalo, že "náš" meteorit byl prvním tělesem tohoto druhu na světě, které mohlo být takto zkoumáno. Zkoušky určily stáří meteoritu, složení a dráhu po které obíhal.

Odborná činnost pracovníků Hvězdárny se neomezuje pouze na Slunce. Středem zájmu jsou v dalších letech i komety, meteory a další pozorování. Neustále se rozvíjí popularizační činnost (přednášky na Hvězdárně, ve školách a letních táborech). Kromě těchto ryze astronomických aktivit se stále provádí pravidelná meteorologická měření, sleduje se znečištění ovzduší a seismické aktivity.

V roce 1986 odešel pan Mlejnek na odpočinek a do čela Hvězdárny se postavila Dr. Eva Marková CSc. Bylo vystavěno nové křídlo budovy, rozšířily se odborné i popularizační aktivity. Výzkum Slunce byl doplněn o velmi důležitý obor - pozorování úplných zatmění Slunce a noční pozorování se rozšířila především o sledování optických protějšků záblesku gama. Jejich poloha k nám přichází prostřednictvím sítě internet ve velmi krátké době po vlastní detekci gama záření na družicích. Navíc se činnost "noční astronomie" rozšířila o pozorování kataklyzmatických proměnných hvězd a astronomii malých těles sluneční soustavy. Přibyla i nová měření stavu ovzduší a seismická měření.

Znovu je velký důraz kromě odborné činnosti kladen i na práci s mládeží. Hvězdárna zajišťuje na Trutnovsku vedení astronomických kroužků v Úpici, v Trutnově i ve Dvoře Králové. Dále zajišťuje vedení kroužků výpočetní techniky na ZŠ v Úpici. Schůzky se konají jednou týdně. Krom toho jsou pro členy kroužků pořádány pozorovací večery, kde se mohou seznámit s objekty blízkého i vzdáleného vesmíru. Učí se také samostatně pracovat s dalekohledy. Metodicky se Hvězdárna podílí na vedení astronomických kroužků v Týništi n. Orl., Lomnici n. P. a v řadě dalších míst. Pro zájemce o astronomii ze vzdálenějších míst je určen Klub astronomů. Sdružuje mládež všech typů škol ve věku 10 až 20 let. Velkou tradici má i pořádání letního tábora - školy astronomie. Tato akce pod názvem "Letní astronomická expedice Úpice" má kořeny již v šedesátých letech v období vzniku Hvězdárny; první expedice proběhla v roce 1958. Sjíždějí se na ni zájemci z celé republiky, Slovenska a v některých letech i z jiných evropských zemí.

Na začátku nového tisíciletí došlo opět k rozšíření hvězdárny. Podle projektu "Rekonstrukce Hvězdárny" byly v letech 2001 a 2003 realizovány dílčí části a v roce 2004 bylo dokončeno sociální zařízení pro návštěvníky včetně invalidních, pozorovací terasa na střeše s venkovním schodištěm, kanalizační přípojka a zateplení fasády. Bylo provedeno statické zesílení staré zdi fotokomory a došlo k výměně 5 ks oken staré budovy za nová. Kolaudační řízení proběhlo 14. 12. 2004.